Evoluce vah

V minulosti lidé měřili s prvními váhami, které se nazývaly rovnoramenné váhy. Jsou založeny na zásadě dvouramenný páky se stejně dlouhými rameny. Misky jsou zavěšeny na konci dlouhých ramen. Na jedné misce je předmět, kterého chceme zjistit hmotnost a na druhé používáme závaží. Jazýček uprostřed páky umožňuje přesně odečítat kdy jsou obě strany v rovnováze. Tyto váhy byly používány ve starověkém Egyptě, Babylonu a Číně.

Později v existencí Římské říše byly váhy se stupnicí na jednom rameni. Na rameni se pohybovalo závaží. Byl to velký postup, protože se dalo využívat jednu váhu s velkým rozsahem vážení a s jedním závažím.

V roce 1669 profesor Gilles Personne de Roberval (Francouz) vynalezl rovnoběžníkové bilanční váhy. Tyto váhy byly ještě používány po první světové válce, ale byly předtím upraveny. Byly také nazývány pákové váhy. Měli dvě misky a jazýček, který byl poměrně přesný.

Mezi důležitější vynálezy patří desetinná a decimální váhy, které v roce 1820 vypracoval štrasburský váhar Quitenz. Byly určeny pro větší hmotnosti, v poměru 1:10, k vyvážení stačilo 10- krát menší závaží.

V polovině 19. století se vrátil princip římských vah. Tyto byly konstrukcí spíše určeny jako stolní nebo osobní váhy. Hmotnost se nastavovala posouváním závaží stupnice byly dvě (hrubá a jemná).

Na počátku 20. století se začaly vyrábět rýchlováhy, které byly fungující na sklonných principu. Výhodou těchto vah byla, že zátěž stačilo položit jen na misku a váhy samy po vychýlení úklonného vahadla ukázaly na stupnici hmotnost. Dodnes jsou tyto klasické váhy používané.

Pákové váhy jsou poměrné složité a občas se u nich projevuje setrvačnost. Proto vznikly váhy na pružinovém principu. Nazývají se i jako osobní nebo kuchyňské. V okénku se otáčí stupnice, která funguje na principu stlačené pružiny.

První patent na elektromechanický snímač je z roku 1908, váhy na tomto principu se začaly vyvíjet v USA během druhé světové války. Až o několik let později dosáhly přesnost srovnatelnou s pákovými váhami. V současnosti se jako senzor měrného tělesa používají polovodiče a údaj o dané hmotnosti je zobrazen na displeji elektronicky. Elektronické váhy dokáží vážit hmotnost s přesností až na jeden mikrogram.